Jsou časy, kdy překryje tě tma,
tvá zem jistoty se propadla,
časy, kdy ležíš hluboko pohřbená,
vydrž drahá, buď změně oddaná.
Rozpadlý Domeček z karet iluze života,
překopat svůj svět je teď tvá potřeba.
Vydrž, světlo radosti brzy se vrátí,
šeď dnů tvých nádech pak ztratí.
Vydrž má milá, jdi stále dál,
vím, kdekdo by se už bál.
Ty však vstaň a zkus to zase,
bolest a smutek zmizí v čase.
Máš právo smutnit, brečet a chvíli stát,
jsem tu s tebou a tak bude napořád.
Vydrž, to život se ti mění k lásce,
krůčky vpřed dělej třebas i třasce.
Dej si čas a sleduj svoje dění,
uvidíš, k lepšímu vše se změní.
Doufej milá a věř sama sobě,
a pak vítej svět v nové podobě!
