Jako Eva na kraji lesa poznání,
čekáš, zda tě někdo zachrání.
Nevinná, slušná, ta hodná holka,
ne! To ne! nasucho jsi polkla.
V těle budí se ti cosi,
dýcháš a projíždíš vlasy.
Držíš kontrolu, ruce v pěst,
Jó holka, tomu se říká neřest. .
Otevřeš oči, běžíš do toho lesa,
padají svršky, ubnažuješ prsa,
cachtáš se v potoce touhy nahá,
přišla k tobě nálada hravá. .
Kroutíš svým tělem jako had,
po životě už máš hlad,
něco je v tobě a chce to ven,
živočišný pud a vlčí vjem. .
Cítíš pnutí, volání, ten zápach,
tak moc chceš, vzdycháš ách,
zápach vlhké hlíny, nočního lesa dech,
nahé tělo a okolo jen mech.
Tvé tělo je hadem, co se kroutí,
všechny hodné holky se v tobě hroutí.
Oddáváš se, nemyslíš, nemůžeš jinak,
tvé tělo napnuté, čeká na omak. .
Stáváš se hadem, stáváš se obětí hladu,
konečně, tak ráda, ách, zakláníš svou hlavu.
